Chodí temnou ulicí,
sápá se po kousku jídla,
zahalená kapucí,
před její zohavenou tváří každá duše spadla.
Hou, Hou,
vrz vrz zazní podlahou...
každým krokem blíž a blíž,
není milostivá ani k tomu kdo svírá kříž.
Dítě pláče v postýlce,
v hrobovém tichu zaznívá tichý vzlyk,
ona neslyší a nevidí, jako vánice,
však zavětří úzkost pak do ticha zazní dětský křik.
Hou, Hou,
vrz vrz zazní podlahou.
odvahu v sobě chováš,
však před strachem se neschováš.
Až uslyšíš její kulhavý krok,
její hrůzný sípot,
vyteklá střeva zdobící její bok,
pak ze dveří ozve se skřípot.
Mrtvého dítěte hlas,
strachem zastaví čas.
Hou, Hou,
vrz, vrz, zazní podlahou....
Hou, Hou, nikdy už tě nenajdou.....
