to, když básník něco napíše, nemusí vždycky znamenat že, se tak kdy cítil ;) svou náladu jsem přenesla do básně, ale nebojte... má dobrá nálada a smysl pro humor mě nikdy nepřejde !! :DD
Ostrý nůž přejíždí po mé ruce,
já necítím bolest,
má duše je zaslepena tak prudce,
srdce bolí , nedá se to snést.
Prosím očima přátelé,
jen o prosté obejmutí,
jizvy co mám na těle,
duše spěje k ochrnutí.
Proč, proč jen existuje smrt,
bere a vzala co jsem milovala,
trpí hlady vyhublá jak chrt,
příjde nečekaně a vytrhne nám srdce z těla.
Tolik se mě dotkla,
že toužím po lidském doteku,
bolest se do mě protkala,
víc už se jí nezaleknu.
Volám každého kdo to vidí,
ať mi přijde na pomoc,
ať se jeho srdce nestydí,
potřebuju to tak moc.
Ačkoli to není vidět,
duše mi pomalu praská,
mé srdce vychladlo, musí tolik studět,
to veselé já je jen maska.
Uvnitř jsem duše bez těla,
tak pomozte,
jen to jediné bych chtěla,
než ta bolest přeroste.
Žádné komentáře:
Okomentovat
děkuji za koment a přeji příjemnou zábavu melounci ;)