Písek, co protéká mi mezi prsty,
racek, co bílými peruti vrhá na zem temný stín,
písek však odvál vánek z mé hrsti,
že láska bolí teď už vím.
Zdá se to být jako věčnost,
před umírajícími vlnami moře si stál,
mořský svět vyplavoval na břeh zelený porost
a ustupoval, jako bys byl jeho král.
Racek za rackem bílý jako sníh,
v tom oblaky přilétl černý krkavec,
mezi bílými racky zdál se být jako hřích,
jako král moře a já, od začátku na konec.
A jak si tam před tím mořem stál,
světlýma očima ses do temných mých podíval,
stejně jako černý krkavec mezi bílými racky,
příběh o začátku a konci jedné lásky.
Žádné komentáře:
Okomentovat
děkuji za koment a přeji příjemnou zábavu melounci ;)