ČÁST PRVNÍ.....
Žila jednou jedna obyčejná holčička. Odmala měla jen málo přátel. Na hlavě hnědé vlasy a oči měla černé jako úhel. I tak měla šťastné dětství... milující rodinu, a přes tu chudobu, díky své rodině byla ta nejšťastnější dívka. Byla tak obyčejná na pohled, ale uvnitř měla cosi jedinečného a mělo jí to jednou změnit život. Vyrostla z ní krásná dívka. Vysoká, štíhlá a pracovitá. Pomáhala svým rodičům z hospodářstvím. Ani přez její dobrotu stále neměla přátele a kluci po ní nějak zvášť nekoukali. Jak dospívala, začala se utápět v depresích a rozhodla se rodný kraj zničeho nic opustit. Nikoho se na nic neptala a nikomu nic nevysvětlovala.. Prostě jen vzala svého koně, pár věcí do brašny a odjěla kamsi pryč. Kůň cválal jako o život a Elizabeth měla slzy v očích. Náhle, když vjela do nedalekého lesa, stalo se něco zvláštního. Modrý záblesk a vtom kůň prudce zastavil. Elizabeth dostala strach. Les byl ztemělý, jako Elizabetiny oči. Před ní se rozprostírala jen hustá mlha a hrobové ticho. Kůň de dal pomalu do pohybu. Elizabeth úplně zapoměla na svůj smutek, který vystřídal strach. Nálada se ji jentak měnila na zlobu a vztek. Surově kopla koně do slabin a ten lekavě vystřelil jako šíp kamsi do mlhy. Elizabeth nechápala svou náladu, ale zhoršovala se. Les končil a kůň se náhle ocitl před vesnicí. Byla ohraničená vysokými hradbami a dovnitř se dalo projít jen jednou, obrovskou, ocelovou bránou. Elizabeth se zamyslela, a pak vyrazila směrem k bráně. Když k ní přijela, zabušila pěstí do brány. Z malého okýnka vykoukl obrněný voják.,, co chete?!'' zeptal se nepříjemným hlasem. ,, Já jsme jen zbloudilá duše co hledá noclech a něco k snědku.'' Odpověděla klidným hlasem Elizabeth. Voják otevřel bránu jen tak aby se do ni ona i z koněm vešli a okamžitě za nimi zavřel.......
Žádné komentáře:
Okomentovat
děkuji za koment a přeji příjemnou zábavu melounci ;)