slíbená Vánoční

Slíbený vánoční Happy end ...aneb, věříte na Ježíška ??
Napíšu vám jeden pravý a skutečně skutečný příběh.
Byla jednou jedna malá holčička. Zrovna byl podzim, myslím, když se to stalo. Vždy si přála mít zvířátko, ale než se přestěhovali, nebylo to možné. Stále prosila rodiče a modlila se, aby nějaké mohla mít. Jednou krásného dne dostala malinké koťátko. Bylo tak krásné a holčička byla spokojená. Dostalo jméno Sesi a holčička se o něj starala jak slibovala.Dostalo třpitivý obojek se jménem. Když mu byly tři měsíce, už ho brala ven, Listí bylo barevné a vítr jej ztrhával ze stromů. Barevný podzim zrovna brázdil okolím. Sesi byla venku, a když si pro ni holčiča šla, v tu ránu byla pryč. Hočička se svou roodinou koťátko hledali snad úplně všude. Brečela každý večer.
Nastal čas vánoc, bílý sníh zasypal barevné stromy. Holčička seděla jednoho večera u okna a přála si, aby se Sesi vrátila zpět. Byl to jediný vánoční dárek, jaký si od ježíška přála.
V den vánoc, všichni byli šŤastní, ale holčičce přeci něco zcházelo. Toho štědrého večera otevřela dveře a ve tmě se zablesklo cosi třpytivého. Přišel až ke dveřím. Holčička poznala obojek. Kočka přišla až ke dveřím. Už nebyla koťátko a velkýma žlutýma očima stedovala úpěnlivě děvčátko.
Víte, ježíšek, ve kterého u nás v čechách věříme aoslavujeme ho, není chlap co nosí komínem dárky, je to něco, v co ve své hlavě věříme, splní nám pocit štěstí. Každý, chudý, ošlkivý i bohatý i hezký, tomu comá smůlu, prostě každý by měl být aspoň v ten den Šťastný. Holčička nechtěla hračku, ale jen trochu štěstí... Vrátila se zpět. Můžu odpřísáhnout že se to stalo, protože kdo má víru, v cokoli, a nepřestane věřit, tomu se splní nejtajnější přání...