Vítězný řev,
zaznívá na pahorcích hor,
jakoby se světa vymizel hněv,
jakoby vymizelo násilí a mor.
Muž pouze prostý,
raduje se ze života,
má sedřené paty,
jen tak tak se motá.
Vylezl na pahorek,
stoupl si a kouká do údolí,
tam pod ním je lidí stovek,
je vyčerpaný a pořád stojí.
Nenechá si ujít ani trochu krásy,
křičí z plna plic,
obklopují ho kamené masy,
vše mu leží pod nohy, nad ním není nic.
Jednou v životě je bůh,
oproti němu průhledný duch.
Žádné komentáře:
Okomentovat
děkuji za koment a přeji příjemnou zábavu melounci ;)