ČÁST TŘETÍ...
Ambrozius odešel ven a zamířil si to rovnou do veřejných stájí. Jakmile se dovřely dveře, Elizabeth vystartovala ze židle, až ji porazila nazem a běžela za ním. Opotrně vlezla do stájí a v jednom z boxů se hýbal mihotavý stín. Podél zdi šla až kněmu a zpoza rohu se jedním okem podívala. Stál tam, přejížděl hřbílkem koně a ten unaveně zavíral oči. Vtom je kůň zpruhka otevřel a zadíval se směrem k Elizabeth. Ambroziusv tom mžiku otočil hlavu a Elizabeth vyšla zpoza rohu a podívala se Ambroziovi do očí. Zaostřil a vmžiku se jejich oči setkaly. Měl je jako dopolední obloha, jako nekonečný průzračný oceán. Elizabeth se vnich topila a úplně oněmněla. Ambrozius se pousmál a přišel až kní. Pohladil ji p oraměni a potom jeho ústa promluvila medově sladkým hlasem : ,,A JAK TOBĚ ŘÍKAJÍ ?''
,,Elizabeth'' , odpověděla slabým nervozním hlasem. Stále se sladce smál a řekl : ,, mé jméno asi znáš viď?'' přejel rukou po jejím raměni níž a Elizabeth přeběhl mrázpo zádech. Pak přikývla a Ambrozius se zase vrátil k hřebelcování. Ještě naposledy se na ni koutkem oka podíval a pousmál. Elizabeth se potom otočila a odešla. Cítila nutkání se tam vrátit, toužila být sním a dívat se do jeho nebeských očí, poslouchat medový hlas a nejvíce po jeho teplém doteku. Poznala jaké to je být zamilovaná. Ale pocit spíš bodal do srdce, když věděla, že sním nemůže být.
Další den přišla ke svému koni a zpoza rohu vykoukl Ambrozius. :,,Jedu se projet, nechceš se přidat?''
,,No určitě'' odpověděla bezváhání. Rozevřela se vrata od stájí a ooni vyrazili . Hlavou jí projížděl tak nádherný pocit. Venku mrzlo a do obličeje jí štípal ledový vítr ale díky němu jí bylo teplo. Koním se napínaly svaly a tloukla jim srdce, pumpovala jako oživot....
Žádné komentáře:
Okomentovat
děkuji za koment a přeji příjemnou zábavu melounci ;)