BRATRSTVO ZLA

Část devátá...

Cosi v ní bublalo a chtělo se to dostat ven. Kráčela lesem a na chvíli se zastavila. Uviděla oči. Byly velké a klidné. Potom uviděla dýku. Ty oči se vyvalily bolestí. Stále myslela na svého koně, kterého jí zavraždili. ,, Proč by ale tohle všechno někdo dělal ?! pro co ? ‚‘‘ Elizabeth se stále sama sebe ptala. Byla unavená. Rozhlédla se kolem a uviděla malý travnatý ostrůvek. Přišla až k němu lehla si na něj. Zavřela oči a přes víčka začínalo prosvítat ranní slunce. V tom na ní padla nesnesitelná únava a než začala na něco myslet, usnula. Jak spala v její mysli se odehrával sen. Stála u římsy a měsíc svítil nad její hlavou. Vtom k ní zezadu prostoupila osoba. Dotkla se jejích ramen a Elizabeth zamrazilo pozádech. Lochtal jí ramena a přejížděl až dolů na ruce. Elizabeth se otočila a stál tam Ambrozius. Políbila ho potom mu začala stékat kapka krve namísto slz.

Elizabeth se prudce probudila. Byla zpocená, pot z ní tekl. Dýchala rychle, a když  si uvědomila ten sen, zařvala do hrobového ticha. Vstala a kopla do drnu trávy. Prospala celý den a začínalo být zase šero. Obloha byla šedá stejně jako Elizabetiny myšlenky. Vtom kdesi za ní křupla větev.,, Ukaž se ‚‘ řekla Elizabeth z kamenou tváří. Za stromem se vynořil stín. Nebylo vidět kdo to je. Potom přistupoval blíž. Elizabeth to netrvalo dlouho a okamžitě ho poznala.,,Ty se opovažuješ se ke mne vracet ?!‘‘ křikla útočným hlasem. ,, Já jsem nechtěl. Měl jsem tě přivést do našeho tábora, ale nebylo v plánu, že se do tobě příšerně zamiluju.‘‘

,, Ty darebáku !‘‘ Elizabeth vyhrkla slza a po chvíli dostala hysterický záchvat. ,, Ty jsi mi zlomil srdce, víš to vůbec?! Já tě nenávídím, tak jako podsvětí nenávidí nebe. Shnij si třeba v tartaru, pro mě za mě. ‘‘

,,Teď ho zase lámeš ty mě, vždyť to bolí !‘‘

,,Tak tebe to bolí, co tebe ? najednou si chudinka.‘‘ Elizabeth nevěděla proč, nikdy taková nebyla, ale vyšla rychlým krokem až k němu a chytila ho pod krkem. Amrozius ucouvl a narazil zády na strom. Elizabeth se pohrdavým pohledem dívala do jeho očí.,, Ty jsi mě změnil a zneužil. Byla jsem něžná, hodná a neznalá dívka. K čemu to ? proč si mi to udělal ?‘‘

,,Chtěli, abys byla zlá‘‘

,, Já tomu nerozumím. Nerozumím ani trochu.‘‘ potom  se zamyslela a po chvíli se zamračila, ,,ale povedlo se jim to,‘‘ Zadívala se mu do očí a přimáčkla u krku. Tak moc chtěla aby cítil bolest, až najednou uviděla střípek z jeho minulosti. Bojoval a protivník mu prořízl břicho. Viděl to i Ambrozius ale to nebylo jediné. Vtom zaječel bolestí a Elizabeth se podívala na jeho břicho. To ošklivě krvácelo. ,, To proto, chtěli abys v sobě probudila tuhle schopnost a stala se temnou královnou.‘‘ Donutila ho znovu prožít bolestivou vzpomínku. Uvědomila si, co udělala a Ambrozia pustila. Podívala se na své ruce , pak na něj a znovu na své ruce. ,,Jsem netvor!‘‘