Teplo kůže,
jemný hlas,
vůně růže,
dostane každého z nás.
Sladký jako med,
krásný jako noční obloha,
chladí jako led,
ve stínu se hýbe postava.
Ve snech jí potkávám,
chci jí opravdu vidět,
je to jen iluze se domnívám,
mé srdce se musí stydět.
Ta pravá láska,
co má odehnat strach,
to slovo uchu laská,
je však jen ve snech.
Když otevřu oči,
vidím zoufalou dívku,
kolovrátek osudu se točí,
né a né navléct mou zpřízněnou nitku.
Sama se proplétám zkrz látku,
která představuje můj svět,
nestačím se vyhýbat smítku,
který zbrzdí můj let.
Znovu však zavřu oči
a on je vedle mě,
jenomže sen mi nestačí,
otevřu je a jsem na samém dně.
Hlas mě volá k sobě,
jednou budu patřit jen a jen tobě.
Žádné komentáře:
Okomentovat
děkuji za koment a přeji příjemnou zábavu melounci ;)